Temný a děsivý horor natočený ruční kamerou. První svého druhu. Nemusí být ale tím, za co se vydává.

napsal: -OverLord-

Už je to přes deset let, co do kin přišel tento podivný hororově dokumentární snímek a zanechal v mnoha divácích šokující zážitek a vzpomínky, které se jen málokomu podařilo vytěsnit. Abych byl přesný - psal se rok 1999.

To tehdy vyrazila tříčlenná skupinka studentů (jedna dívka a dva chlapci) natáčet studentský dokument o hrůzné legendě do lesů poblíž Burkitsville v Marylandu. Byl rok 1994 a studenti se do natáčení pustili plni očekávání a vzrušení. To poslední, co by kohokoli z oněch třech napadlo, bylo, že je na konci jejich dlouhé pouti do útrob temných lesů čeká smrt. Film zachycuje autentické záběry z ručních kamer, které měli s sebou. Studenty se nikdy nepodařilo najít. To jediné, co se po nich po roce pátrání našlo, byly materiály, které natočili.

Tradovalo se, že v tamních lesích žije již od pradávna zlá čarodějnice, která z vesnic v blízkosti lesů unášela malé děti. O to divnější bylo, že existovalo i několik očitých svědků a lidí, kteří na tu dobu stále dobře pamatovali, a studentům se podařilo získat jejich výpovědi. Jeden muž jim tvrdil, že při rybaření v lese viděl temnou siluetu ženy, jejíž kůže byla pokryta srstí. To ale studenty nijak neodradilo a pokračovali stále dál do temného lesa. Od té doby se začaly dít hrůzu nahánějící události, které záhadu o čarodějnici z Blair velice slibně potvrzovaly…

Film jsem viděl kdysi dávno pozdě v noci snad na ČT1. Bylo mi už nějakou chvilku „náct“, ale to mi nebránilo mít shlédnuto už slušnou řádku hororových pecek. O Záhadě Blair Witch jsem ale nevěděl vůbec nic. Zážitek, který jsem z filmu měl, se nedá popsat v žádných číslech, ani ukázat na žádné stupnici, vím jen, že jsem tehdy v noci viděl jeden z nejlepších hororů vůbec. Když se mě někdo zeptá, jaký horor považuju za ten nejlepší, okamžitě odvětím, že Záhadu Blair Witch. Až poté začnu uvažovat nad dalšími kandidáty.

Vidět na vlastní oči hrůzy, které si trojice nešťastníků prožila, bylo vážně děsivé. A pokud někdo z textu stále nepochopil pointu, tak trojice (ne)herců si některé hrůzy prožila skutečně a nejedná se o žádný podvod.

Dívat se na film s vědomím toho, že JE to autentické, je nepopsatelný zážitek, protože strach, který se mnou během tohoto snímku cloumal, byl prvním, ale také posledním takovým zážitkem při sledování hororu, a za to si tohohle „filmu“ hodně vážím.

Tímto odstavcem bych rád článek rozdělil na dvě poloviny. Kdo film ještě neviděl, tak s chutí do toho, dočíst článek si můžete potom. V textu se totiž objeví pár zásadních spoilerů.

Už je to dávno a film jsem od té doby viděl ještě párkrát, ale stejných pocitů jsem se už nedočkal. Může za to hlavně fakt, že jsem si tehdy o filmu zjistil více.

Nejen, že se jedná o nejúspěšnější film co se nákladů a zisku týče (22 tisíc dolarů / přes 240 milionů dolarů, v přepočtu skoro 5 miliard), ale také o jeden z nejlepších nápadů, jak si pohrát se samotným divákem a hlavně samotnými účastníky. To si takhle jednou dva chlapíci jménem D. Myrick a E. Sánchez usmysleli, že by bylo fajn, poslat partu studentů s kamerou do lesa, namluvit jim vymyšlenou legendu o zlé čarodějnici a požadovat po nich natočení dokumentu. Celou dobu s nimi pak komunikovali prostřednictvím vysílaček, aby se ujistili, že nesejdou z plánované trasy. Trojice dostala místo scénáře pouze instrukce, kam mají jít a kde se na noc utábořit. Studenti na to kývli a jeli natáčet. V rozlehlých lesích na ně ale už čekal „štáb“, aby je děsil téměř k smrti a oni přitom všechny hrůzy, které zažili na vlastní kůži, natočili. Některé situace jsou improvizované a strach a zoufalství hlavních účastníků jsou skutečné. Celý příběh poté vrcholí v domě dokonale upraveném na obydlí místní čarodějnice a poslední záběry filmu jsou opravdu legendární.

Střihání filmu zabralo 8 měsíců a ukazuje dokonce o něco málo vzteku a hysterie, která ke konci natáčení mezi herci panovala. Režiséři je museli i několikrát mírnit. V průběhu natáčení přilévali olej do ohně neshodám mezi herci a dávali jim každým dnem méně jídla. Při interview na začátku filmu byli místní občané narafičeni režiséry a reakce studentů na jejich výpovědi jsou též skutečné.

Celý snímek doprovázela v době vydání masivní a vychytralá reklamní kampaň. Byly spuštěny webové stránky odkazující na trojici pohřešovaných studentů a dvojice režisérů tvrdila, že nalezené záběry jsou vážně skutečné, přičemž někteří lidé tomu dodnes věří. Film doprovázel i dokument popisující hrůznou legendu, obsahující mnoho výpovědí občanů a nalezení pásek. Na největší světové filmové databázi IMDb byly dokonce profily herců, u kterých bylo uvedeno, že se pohřešují, nebo jsou pravděpodobně mrtví.

Po filmu se objevilo jedno (ne moc dobré) pokračování, několik více či méně dobrých parodií - tou nejlepší je bezpochyby Scary Movie jednička - a spousty podobných „domácí kamerou“ natočených (ne)hororů. První díl si ale stále drží slušné hodnocení a někteří ho dodnes považují za nejlepší horor všech dob, nebo alespoň myšlenku dovedenou k dokonalosti.

-OverLord-