Hraní hororové hry už dlouho nebylo tak napínavé a zároveň děsivé jako nyní – v podání Outlast.

napsal: -OverLord-

Tak jsem si po dlouhé době našel trochu času a chuť na pořízení a následné dohrání nějaké té novější pecky, a protože byla na Steamu zrovna za polovic a už dlouho jsem se na ni chystal, tak tohle byl ten správný okamžik. Ačkoli je to už několik měsíců, co hra vyšla, rozhodně mě těší napsat něco málo z mých pocitů a podělit se o tento strhující zážitek.

V prvé řadě zapomeňte na Amnesii, Penumbru, Slendera a další hodně slušné adventury, Outlast je totiž současný král a na trůnu bude sedět ještě nějaký ten pátek. Za tímto nezávislým horrorem stojí partička Red Barrels, která je složená ze zkušených vývojářů, kteří se kdysi podíleli třeba na Prince of Persia, Assassin’s Creed, Tom Clancy’s Splinter Cell a Uncharted.

Hra je dostupná v PC verzi a koupit si ji můžete třeba na Steamu za několik stovek. Další možností je verze pro PlayStation 4, kde hra vyšla o pár měsíců déle. Oficiálně je hra v angličtině, a ačkoli se tam toho moc nenakecá, k pochopení děje je potřeba něco málo pochytit. Jako většina adventur samozřejmě neobsahuje ani multiplayer a velkým plusem je, že ji rozjedete i na průměrných sestavách. Osobně doporučuji hrát hlavně v noci s pořádným zvukem nebo sluchátky.

Příběh začíná přímo na místě, kde se celý děj odehrává. Hodně zlehka si krok po kroku projdete ovládání, seznámíte se s okolím a zjistíte, že hlavní postava (novinář) dostala tip na probíhající nekalosti v jednom psychiatrickém ústavu kdesi v horách. S sebou máte příruční kameru, která vám (díkybohu) pomáhá vidět ve tmě pomocí nočního vidění. Jako novinář tedy po cestě natáčíte, co se vám zrovna zlíbí a hlavně si kamerou pomáháte v cestě temnými zákoutími.

Netrvá dlouho a po pár vteřinách bloudění kolem a hledání vstupu do léčebny začne vám i hlavnímu hrdinovi několik hodin krvavého, děsivého a napínavého pekla na Zemi. Půlka léčebny je totiž zmasakrovaná a další půlka vesele pobíhá venku z cel. Zjišťujete tak, že se tady stalo něco hodně zvláštního a strach nahánějícího. A navíc (!) už není cesty zpět a hlavní hrdina se po pouhých několika minutách uvnitř už plánuje dostat zase pěkně rychle ven, protože už toho natočil až dost – jenže to nebude zase tak jednoduché.

Na první pohled hra zaujme výbornou a nenáročnou grafikou, a tak si skvělý vizuál užijete i na pár let starých mašinách. Dále je třeba zmínit skvělé a snadné ovládání a pohyb postavy, kde nechybí skoky, krčení a lezení po římsách. Ve hře nejde bojovat a ani se bránit, proto je hlavním mottem hry: „uteč, schovej se, nebo zemři“. Schovat se jde opravdu skoro všude – ve skříni, pod postelí, ve stínu atd. A při utíkání se můžete dívat za sebe!

Co víceméně chybí, ale je to veliké plus, jsou různé ukazatele na obrazovce (HUD), a tak se dočkáte maximálně probliknutí „LOADING“ a jediného maličkého kurzoru v podobě tečky k navigaci postavy. To dělá z téhle hry o stupeň lepší zážitek - hlavně díky tomu, že hrajete jako byste tam byli, nic vás neruší a na všechno musíte přijít sami, a to jen za pomoci poznámek hlavního hrdiny nebo různých dopisů po zemi. Příruční kamera potřebuje sem tam vyměnit baterky a těch naleznete všude tak akorát.

Jedná se o čistě lineární záležitost s důrazem na příběh a děsivé momenty, takže je třeba otevírat každé dveře velmi opatrně a za roh nahlížet se zatajeným dechem. Linearita vám ale nebrání plnit různé úkoly podle vás - využívat různých cest nebo stylů hraní. A tak můžete buď vzít nohy na ramena, nebo se ploužit tmou a doufat, že nenarazíte na nějakého šílence. Ti nejsou všichni zlí, ale spíš si vás nevšímají, protože se pohybují někde za hranicemi lidského myšlení. Problémem jsou až ti, kteří si vás všímají, a těch není málo.

I když je cesta předem předepsaná, lokace jsou rozlehlé, velice detailně propracované a různorodé, chodby pěkně dlouhé a víceméně můžete vlézt i do dveří, do kterých vůbec nemusíte. Podíváte se tak třeba přímo do bloků s celami, hlavní haly s recepcí, kanceláří, ošetřovny, kanálů, podzemí, ale i ven do parku. Vývojáři si zakládají na brutalitě, hrůzných výjevech a lekacích momentech, což z Outlast dělá herní hororově-filmový zážitek se vším všudy. A dovolím si říct, že nejlepší za poslední léta.

Hře nemám moc co vytknout. Lehce klišovité úkoly se dají s klidem přehlédnout, protože tuhle vadu na kráse vynahrazuje hned několik plusů, které jsem popsal výše. Dále zde panuje velmi hustá atmosféra (kterou také hodně posilňuje dýchání hlavního hrdiny), svižná a nenudící akční jízda a ještě jednou ty skvěle provedené lokace. Co už ale někomu může trochu vadit je slabší hrací doba. Hru jsem s děsem a s náhradními trenkami prošel za něco málo přes 4 hodiny. Osobně ale můžu říct, že mi to ani trochu nevadilo. Ty 4 hodiny mi přišly jako věčnost (v dobrém slova smyslu) a hodně jsem si je užil - včetně šokujícího konce. Možná jediná věc, která mi trochu vrtá hlavou je, že ačkoli se ve hře nachází i ženské oddělení, žádné ženské tam nepotkáte – což je vzhledem k pár pobíhajícím nahým chovancům ústavu docela škoda. :-)

Tak jako tak mám pocit, že bych si tuhle hru zanedlouho klidně střihnul ještě jednou, takže znovuhratelnost je také velkým plusem. Já si ale počkám na léto, kdy se k nám do obchodů konečně dostane Oculus Rift. Pak si Outlast zahraju podruhé a myslím, že to bude ještě víc kulervoucí zážitek.

-OverLord-